Laminátové podlahy – kterým se obecně říká plovoucí – mnoho z nás důvěrně zná. Vypadají skoro stejně, jako podlahy z pravého dřeva, ale jsou více trvanlivější, navíc nás vyjdou levněji.
Něco bližšího o struktuře a vlastnostech laminátové podlahy vám přinášíme dále.
Podlaha se skládá z několika vrstev. Tento typ podlahy se vyrábí z dřevěných částí, které se pod tlakem lisují na různouloušťku. Podle typu výroby se dělí na vysoko- a nízkotlaké. V případě prvním je výsledná podlaha odolnější a déle vydrží. Na tuto plochu se pak lepí tapeta se vzorem, který bude nakonec naše podlaha mít. Ačkoli se nejvíce volí právě imitace dřeva, ve volbě designu není žádné omezení, můžeme mít jednobarevný vzorek, nebo imitaci kamene, případně další možnosti dle konkrétního výrobce.
Na povrchu podlahu uzavírá konečná vrstva laminátu, která jí dodává vysokou odolnost vůči mechanickému opotřebení a proti vodě.
Protože naše podlaha je základem, který v konečné důsledku vtiskne vzhled našemu interiéru, je třeba výběr podlahy pečlivě zvážit.
Podle normy se dělí laminátové podlahy na dvě základní skupiny: první je určena pro byty, druhá pro komerční prostory, tedy kanceláře a jiné. Pro srovnání – dřevěné podlahy jsou náročnější na údržbu.
Plovoucí způsob položení podlahy – používá se systém pero-drážka, kde není třeba k sobě lepit boční hrany, díly se do sebe jen zacvaknou – je velmi rychlý. Nevýhodou tohoto typu pokládky je kročejový hluk. U levnějších typů protihluková izolace zpravidla chybí, přestože by měla být nalepená na podkladě. Je tedy dobré mít na vědomí, že v panelákovém bytě je nutná větší vrstva izolace, aby odtlumila hluk, který se pak přenáší k sousedům. Pokud toto zanedbáme, uslyší lidé bydlící pod námi každý náš krok.